GENERAČNÍ ROZDÍLY

Dnes jsem byla se svýma pracovníma úkolama hotova včas. Uklidila jsem si po fest dlouhé době pracovní stůl, ale domů se mi ještě nechtělo. Tak jsem brousila kanclem, co bych mohla vypilovat do dokonalosti.

Pustil a jsem si píseň Vlajky vlají a za jejích tónů jsem vyhodila kolegyni konečně dva rudé prapory pátého sjezdu KSČ. Ony to byly takové docela malé práporky, které asi vyfasovala za starého režimu za dobré pracovní výkony. To jsem zvědavá, kdy se po nich bude shánět. Dneska by si stejně žádné vyznamenání už nezasloužila. Myslím, že za žádného režimu;-). Takže nemá nárok. Praporce naposledy zavlály a letěly do konťasu. Následovala je skleněná váza se zlatým logem, tentokrát 6 sjezd KSČ. To bude zítra mazec! To totiž není všechno;-)

Bábrle si skovala do skladu staré bebechy, jako kožichy, halenky, rozličné kaťata a dokonce spoďáry, všechno tak odhadem z doby práporců a sjezdů KSČ. Předpokládám, že celý šatník je z nějaké pozůstalosti a páč ji s tím starý vylifroval z baráku, aby mu nedělala ostudu nebo aby se do toho nezakousli moli, bylo to bábrli líto vyhodit, a bebechy ukryla v temnotách nevyužívaného skladu. Je to tam mazaně ukryto již druhý rok a navzdory několika napomenutím, že si to má odnést, se bábrle tváří jako mrtvý brouk;-). A spíš bych řekla, že tam ty krámy přibývají!

Mě ovšem ke smetišti žádný citový vztah neváže, tak jsem jí to pod rouškou tmy vylifrovala nadvakrát ke konťasu. Pak se ve mně ale ozvalo svědomí, páč jsem stará dobračka a co kdyby bábrli při takové ztrátě trefil šlak;-). Tak jsem to zase odvlekla zpátky do baráku.

Má to na uvítanou v chodbě vysypané na zemi a kdyby bylo někomu něco nejasného, je na tom papundeklová tabule: URČENO K LIKVIDACI. A tři vykřičníky. Bábrle ať mě moc netočí. A jenom doufám, že ji nenapadne to hned ráno nalifrovat zpátky do toho skladu;-). Opravdu ráda bych se dožila toho májového dne, kdy odejde na zasloužený odpočinek (už podruhé a tentokrát definitivně;-). A ne že skoná na svém pracovišti zavalená haldou starých krámů;-).