PROKLETÉ DVEŘE

Plynule navazuju na článek Ať žijou rodinné akce, ve kterém byly k našim transportovány nové dveře coby dar mamině k narozeninám.

Jejich dovoz byl ve znamení nervů v kýblu, ale tím, jak byly dveře dopraveny na místo určení, se zdálo, že bude klid. Ó, ženo, jak jsi byla bláhová! Klid totiž dlouho nevydržel. A navíc jsem teď za totálního vola.

Dneska jsem volala mamce. Jen tak, co dělají, jak se mají a ona mi plna radosti zvěstovala, jak se mají výborně, že vaří dobrý oběd a že je tam i ségra se švagrem a tak konečně bude čas nasadit ty dveře. Tak sláva, samé dobré zprávy! Akorát já v kolbence:-(.  Po půl hodině volá mamina zpátky mě. Po radosti už není ani stopy, zato mi hrobovým hlasem oznamuje, že má pro mě špatnou zprávu. Úlekem jsem nadskočila. No, co to může být? Nebrečí, tak proboha snad nikdo neumřel!

Jo taklenc...

Tak ty dveře, co jsem objednala, jsou devadesátky a stávající futra ovšem na osmdesátky...

Aha. Ale tata říkal, že to jsou devadesátky. A že to není třeba měřit. Tak se to neměřilo. A objednalo. A dovezlo. A je to v prdeli, páč to nesedí.

Celý můj vymyšlený dárek je teda totální propadák. Od začátku až do konce. Může být někdo takový debil jak já? Když na někoho dám a neověřím si to? Kdybych měla aspoň doma futra devadesátky já, nasadím vrata a kašlu na to, i když je nepotřebuju.

Co teďka s něma? Nejlepší by bylo vybourat u našich futra a vyměnit je za širší. Ale do toho nejdu, našim už nic domlouvat a zařizovat NIC nebudu. Zvlášť, když tam nebydlím a nemám možnost u toho být.  Takže jiná možnost - výměna. Jsem velmi zvědavá, jestli mi je firma vymění. Čekalo se na ně docela dlouho, páč nebyly skladem, patrně taky nestandardní rozměr;-)... jak vidno, okolnosti hrajou pro mě. A rovněž zpětný transport může být velmi zajímavý...

Tak mi ta blížící se dovolená pěkně začíná. Budu skákat kolem dveří. Nebo si na nich něco ugriluju a budu se utěšovat heslem, že jiní i já jsme přišli v životě o víc.

Mám pocit, že se mi v poslední době nedaří vůbec nic...