Páteční generálka na grilovačku se, až na pár drobností, vyvedla. Měl být při ní uveden do provozu nový gril, ale jaksi se eště nestihl koupit, tak jsme s Alfou udělali provizorní ohniště z kamenných kostek. Nevím, co to bylo za kámen, páč jsem ještě nikdy neviděla, že by kámen střílel a ještě k tomu měl tak daleký dostřel. Z plánovaného hraní na kytaru se zpěvy a případnými tanci nebylo nic, páč jsem se po celý večer choulila za zahradním nábytkem a uhýbala před střelama a těšila se na konec grilovačky.
V sobotu se pak konalo hlavní grilování se známýma.
Už přes den se honily mraky a vypadalo to, že z grilovačky nic nebude, páč bude lít. Přes den fakt přišlo pár slejváků, ale k večeru se to vybralo a lukulské hody mohly odstartovat.
Nachystali jsme střílející ohniště a brňáci dovezli spoustu naloženého masa z hypermarketu. O těch masech byla mimochodem nedávno diskuze, že v něm objevili salmonelozu a listerie. Navíc, po zkušenostech z jisté vesnické slavnosti, po které musely úpět střeva všech zúčastněných, jsme se s Alfou domluvili, že tohle radši jíst nebudem a šli jsme si naložit pár rybek a napíchnout klasický špekáček.
Zapálili jsme oheň, a na roštík umístili dvě rybky a pro návštěvu pár kousků toho jedovatého masa. Vyspravený zahradní stůl se ukázal být pro žranici čtyř lidí docela malý, tak Alfa někde vyštrachal ztrouchnivělý špalek, že si z něj uděláme odkladiště na grilovací potřeby. Špalek byl vyvalen ze šopy. Už jsme jásali, že tohle je přesně to pravé, když jsme zmerčili, že špalek je jak ementál, akorát ty dírky má menší, a při změně polohy se z něho vyhrnuly stovky mravenců. Každý vyklusal z nějaké dírky, většina s bílým vajcem v zubech, bo si v něm po léta budovali důmyslné mraveniště, které bylo v několika vteřinách zničeno a oni se chudáci snažili zachránit rod. Špalek byl vrácen na své místo a odkladiště se nakonec udělalo ze staré pivní basy. A když už bylo všechno připravené, táborák šlehal jak stvořený pro Janošíkův přeskok, kostky neúnavně střílely, rybky a jedy se grilovaly, komáři bodali...a najednou hrom jak z déla a ve vteřině začlo lít. Pobrali jsme s Alfou to, co by mohl slejvák zničit a utíkali jsme se skovat. Koukali jsme skepticky do clony deště a vzpomněli si na ty lahůdky na grilu! Alfa vyběhl zpátky do deště, popadl zahradní stolek s novou deskou a postavil ho nad ohniště, než déšť úplně zahasí oheň a spláchne nám ty dobroty. Naštěstí déšť jak rychle přišel, tak rychle odešel a stůl se nestačil ani očadit;-). Táborák ale, bohužel, doplápolal;-). A ten lak co s ním byly natřené nohy stolu, trošku odprýskal a přidal se k marinádě na kuřecích kouskách. Nikomu to ale nevadilo, páč jak jsem už uvedla, my jsme to z preventivních důvodů nejedli a brňáci přijeli přežraní a věrni heslu, že hlad je převlečená žízeň, takže k jídlu si kromě pití nevzali nic. No eště, že jsem ses tím nechystala já, nebo by mě z takové návštěvy asi cyp střelil.
No, aspoň se poměli psi;-).
Žádné komentáře:
Okomentovat