ZAMYŠLENÍ NAD NĚKÝM JINÝM

Někdy se to tak přihodí, že v životě muž potká ženu a vzplane velká vášeň, ze které se následně narodí potomek. Pak vášeň pomaloučku utichá, až utichne docela a z lásky zbude taky už jen dým... Následuje rozchod, ze kterého většinou pro onoho muže, někdy však i pro ženu, plyne dalších x let povinnost platit výživné na svého z lásky vzešlého potomka, i když by radši s tím potomkem každý den žil a vychovával jej. 

Někdy je situace ještě trochu složitější. To když muž potká ženu, která už pod srdcem nosí plod lásky jiného muže, jehož láska dohořela, ještě, než spatřilo jeho dítě světlo světa. A ten nový muž se z velké lásky k oné ženě rozhodne, že nejen, že ji pojme za právoplatnou manželku, ale také, že nenarozenému dítěti dá otce. Sebe. Souhlasným prohlášením rodičů o uznání otcovství je najednou otcem drobečka na jehož vzniku se nikterak nepodílel.

Znám takový případ. Nový partner zařídil pro svou vyvolenou bydlení, staral se o ni, když byla na mateřské, pak byla bez práce a následně dlouho nemocná, staral se o svého nového syna i o dceru z manželčina prvního manželství. K tomu chodil do práce, jezdil na dlouhé zahraniční cesty a pak jednoho dne v 35 letech dostal infarkt. Dva měsíce musel zůstat doma na nemocenské. A pak najednou nic nebylo jako dřív. Nevím, kdo z nich příčinou a kdo začal přitápět pod kotel vášní nikoliv milostných a když už, ne pod domácí střechou. Každopádně jasný je následek. Logickým vyústěním jejich manželských neshod byl rozvod.

A zkourmoucený muž si najednou uvědomil, že po rozvodu manželství už nechce být otcem svého syna a přemýšlel, jak se zbavit vyživovací povinnosti vůči němu. Tedy jak zrušit dříve prohlášené otcovství. Protože když nevychází s exmanželkou, stěží vyjde se synem, kterého údajně jeho matka proti němu štve. Jenže ouha. Láska k dítěti a rodičovství, byť papírové, není na dobu určitou... Naše legislativa údajně možnost zrušit dříve přiznané otcovství připouští, ale soudy, které tyto záležitosti řeší, kladou důraz především na dobro pro dítě, nikoliv na zájmy otců, kteří kdysi byli za dobráky a dneska jsou za hlupáky... tak chlapi pozor, láska je slepá... někdy to začíná to jak červená knihovna, ovšem konce můžou patřit i do černých kronik.

A dobré skutky se, jak se zdá, dneska už vůbec nenosí...