Před rokem a dýl jsme coby vyslanci tehdejší kolbenky občas krosili po Evropě a potkávali nové známé. Od té doby uteklo hodně vody a sliby typu – budem si psát, navštívíme se, zůstaly většinou viset ve vzduchu někde v Pobaltí nebo v Istanbulu.
Svět je samá změna, takže k jedné zásadní došlo i v oblasti družby. Kamarádi z Lotyšska již nemohli déle snášet osamění a po několikerých marných pokusech vyzývajících nás k návštěvě osedlali mikrobus a vyrazili trnitou cestou na Valachy.
Včera se konal družební večírek. Na mysli mi vytanula návštěva lotyšské metropole před půldruhým rokem, kde navzdory očekávání nepadlo jediné slovo rusky a jediný jazyk, kterým bylo možno se krom ruk a noh domluvit, byla angličtina. Vyštrachala jsem tedy opět staré konverzační učebnice, periodicky zapadávané prachem a ve vidině nutnosti jazykové vybavenosti následně oprašované. Pár frází, mi pravda, z hlavy vypadlo, ale nějaký ten drink jazyk rozváže a konverzaci dodá na šarmu, utěšovala jsem se.
Zbytečně. Anglicky tenkrát nepadlo ani slovo.
Direktor z Rigy vládne pouze německy a rusky. Jeho kolegyně anglicky prachbídně. Takže jsme tentokrát nečekaně u té ruštiny skončili. A opět mě překvapilo, že co se v mládí naučíš, to si celkem snadno vybavíš.
Po zahajovací konverzaci následované večeří došlo na společenské hry. Po hře s názvem „Uhádni hymnu státu“, ve které se znalosti družebních zemí v žádném případě nepotvrdily a většina soupeřících družstev totálně pohořela, byly raději hry ukončeny a nahrazeny nedbalou společenskou konverzací. Bývalý šéf se mě snažil pobavit prachbídným příběhem bez pointy o palmě, co mu straší v kanceláři…
„U menja tože byla pálma,“ vstoupil mu do řeči Lotyš, „no ona uže tam,“ ukázal palcem dolů jak na gladiátorských zápasech, když gladiátor neupoutal a měl být předhozen lvům.
„No a što slučilos?“ , ptám se, ať řeč nestojí. Himl, další taková zajímavost…
„No u nas byla takája grupa, my pili vódku i oni óčen mnógo pili. No i kak oni pili, uže nemogli i oni vodkoj pálmu polevali…nu i ona na druguju nedělu pagibla“
A pak se tomu Lotyš smál, až se za břicho popadal.
Vodka net voda, dla pálmy nezdrávo.
Ovšem příběh to byl poučný. Z rostliny by si měli lidi vzít příklad.
Žádné komentáře:
Okomentovat