U BALTU UŽ BUDE PĚKNÁ KOSA...

Kolbenka nabídla možnost, o jaké se mi ani nesnilo. Týdenní pracovní pobyt v Amsterodamu. Nadšeně jsem se těšila na druhý říjnový víkend, na kdy byl plánován odjezd. Leč organizační změny zhatily mé plány a tužby po svobodném městě. Namísto země tulipánů mě a další tři kumpány přivítá Pobaltí! Zklamání se mi zastíralo jen stěží. Váhala jsem, jestli tam vůbec jet, ale nakonec jsem se nechala přesvědčit návštěvníky těchto zemí, že ani v Rize a Vilniusu nemusí být zle, takže s kožichem a sobolí ušankou příští víkend vyrážím. Zopakuju trochu ruštinu ze základní školy, prý ji tam ještě docela používají. Moje předsevzetí, týkající se pravidelného studia jazyka anglického, totiž vzaly opět za své a nebýt pár anglicky mluvících přátel na FB a skajpu, už ani nevim, co znamená how do you do. Trošku mě zneklidňují ty dvě letadla na cestě tam a dvě na cestě zpátky. Páč jsem toho ve svém životě až tak moc nepocestovala, chtěla jsem se svou služebkou známým chlubit. Při Amsterodamu by mě asik plácali po ramenou... S Litvou jsem však moc nepochodila a tím méně s odletem z polských letišť... ajajaj... neletite do Smolenska? haha. velice vtipné. Sháním fest dobrou slivovicu. Aspoň půl litra nebo celý jeden. Jediná záchrana bude zahnat strach a chmury už po cestě do Polska... vyjíždíme v jedenáct, což se jeví jako optimální doba Tak snad se tu ještě někdy objevím.