NOVOTY

Mladý chemik za pár dní nastupuje na vysokou do Prahy, obor toxikologická analýza. Takže ty jeho pokusy s manganistanem a zasviněným tébichem nebyly jen tak a přinesly i své ovoce. 

Kolbenka stojí a funguje. Ve střeše starého likusáku je sice díra a ne jedna, takže když prší, což je skoro furt, máme tu aquadrom. Přikoupili jsme kýble. Koulička měl vymalovat dvě místnosti. Měl na to týden. Po týdnu jsem zvesela nakráčela do kolbenky potěšit oko pěknou, novotou zářící malbou. Jediné, co ten týden udělal, bylo, že několikrát olízal štětkou strop, kterého kus mi spadl na oko, když jsem si to veledílo ohromeně prohlížela. Samý flek... 
„ Je to mastné, nejde to. Ale zítra to znovu natřu!"...myslel ten strop. 
Ne, vy už nic natírat nebudete. 
Za dva dny měl začít provoz, tak se zavolala firma. Koulička dostal flastr a výstrahu. 

Kosmetička podlahových krytin bojkotovala školení BOZP, speciálně jí několikrát připomínané vedoucím pracovníkem. 
„Vy jste nebyla na školení BOZP. Co mi k tomu řeknete?"
„Jééé, no jo, tohle, to já bych nestihla uklidit. Tak proto. Však Světlanka říkala, že mě tam podepíše," culila se.
„COŽE!!!!!"
Klepala se jak ratlík při jednání, na kterém dostala výstrahu a flastr. 
„No co, bóže", jsem zaslechla. „Mě je to jedno."
No rychta. Hlavně to tam doklepat ten rok do důchodu. Dcerunka se jí dobře vdala. Potřetí to snad vyšlo. Tentokrát los padl na bohatého staršího bezdětného emigranta. Terno. Uhradil všechny dluhy celé famíliji a paňmáma si nechala nastřelit zuby za sto tisíc. Eště tak našroubovat nějaký nový frňák místo toho permanentně červeného.

A a tak si tady žijem. 

Mám rýmu a doma 13 stupňů. Všude kolem se přitápí, ale nám museli zrovna teď měnit nějaké trubky ve sklepě a ne a ne to dokončit a zahajcovat. 

A jinak - nic mě nebaví. Depka podzimní, věrná družka, je tu. K jejímu posílení čtu Remarkův Černý obelisk a hospodářské noviny.