Na pondělí jsem si půjčila auto a že s famílijou vyrazíme povinšovat tetě v Orlové k požehnanému věku 98 roků.
V neděli večer jsem jí volala, abych ji na náš vpád řádně připravila, jenže volané číslo už neexistovalo... telefonováním na různé strany se nám podařilo vyjistit, že tetu přemístili do domova důchodců, kde ale stejně teď není, páč je ve špitále. Posmutněli jsme. Když se člověk v tak vysokém věku ocitne ve špitále, je téměř jisté, že odtud už živý nevyjde. Tu malou, poslední jiskřičku naděje, že ji snad ještě uvidíme, překazil večerní telefonát. Takže neuvidíme. Včera ráno odešla, přesně v den svých 98 narozenin.
Sbohem, tetičko. Budeš nám chybět. A jestli je to tak, jak doufám, tak se jednou zase potkáme.
Tam na konci jsi to napsala moc hezky, tak civilně, a přece ... atd.
OdpovědětVymazatTo je mi líto... tak doufám, že i tak se někdy ošmrncneš kolem Ostravy a pokud jo, tak dej věděti:)
OdpovědětVymazatlexi, to je smutny, ale takovej je zivot, lidi prichazej a odchazej...BTW jak dlouho byla v tom DD aniz by jste vedeli?
OdpovědětVymazat