TŘIKRÁT A DOST

Mám, vlastně měla jsem auto. Už několik let se bez něho neobejdu. Starší již jedinec tovární značky fabie sloužil relativně dobře, občas akorát nešly odemknout dveře, nebo otevřít kufr, případně stáhnout okýnka. Malé věci, nepřihlížíme – li ovšem k tomu, že auto nemá klimatizaci, čili v horkých dnech ty okýnka zas tak malá věc nejsou. A taky občas z neznámého důvodu svítí brzdové světlo.. pokusům zhasnout je poměrně tvrdě odolává - pomáhá řádné kopnutí do brzdového pedálu.

Před měsícem kráčím navečer k vozu a těším se na noční vyjížďku asi do 50 kiláků vzdáleného města. První poloha klíčku  v zapalování rozsvítila palubní desku, další poloha, která běžně startuje motor, nenastartovala tentokrát nic, ukazatel paliva ukázal nulu a palubka zhasla. Na baterku mi mé chabé znalosti fungování vozu pod kapotou neukazovaly, takže z toho jsem usoudila, že mám prázdnou nádrž. A to jsem den předem brala plnou! Peprně jsem klela a proklínala všechny šmejdy, co vysávají pod rouškou tmy palivové nádrže a  okrádají tak pracující lid. Pak jsem se vydala na benzinku pro kanystr a trochu šťávy. Dolila do nádrže. Suverénně jsem zastrčila klíček do zapalování. Auto škytlo, ovšem ukazatel paliva se ani tentokrát nerozpohyboval. Samozřejmě, že to byla baterka..

Po delším martýriu, jak sehnat někoho, kdo mi zprovozní auto v sobotu dopoledne v oparu ranní kocoviny, což je poměrně těžké, jsem sehnala jednoho kámoše. Přijel, půjčil mi svou baterku a tu moji vybitou hodil na noc na nabíječku. Pak jsem s tou dobitou jezdila 4 dny. Pátý den, opět jsem měla napilno a potřebovala nutně na nějakou schůzku, vlítnu do auta, chci nastartovat – a baterka zase v kopru! Tentokrát jsem už neomylně zamířila za kámošem pro pomoc. Situace nikoliv neznámá, příčina zřejmá. Baterka už asi měla nejlepší léta za sebou, takže se dala nová a já jezdím jako ďábel.

Dneska ráno jdu venčit čoklovou. Koukám, kua, mojemu autu svítí brzdové světla! A to jsem ho večer několikrát obešla, aby náhodou něco se zase nepokoušelo vybít baterku… v neblahé předtuše letím domů pro klíče, naskakuju startuju a pak už jenom kurvuju. Baterka je potřetí v kopru…

A tak to s autem dopadlo, jak to dopadlo. Vrátilo se, odkud přišlo, a s ním vše, co s ním jen trochu souviselo.

Ale o tom až příště.