Vypravila jsem se včera mazaně do Lidlu na velký nákup. Rozumný kupující si lehce spočte, jak to asi vypadá v krámech v pátek odpoledne, navíc před svátkama. Ne tak já. Samozřejmě mě otrávili prázdnýma regálama a navíc jsem před obchodem narazila do bývalých tchánů, které jsem sice identifikovala až když jsem byla deset metrů od nich, zato oni si mě všimli velmi dobře. Tak to se budem těšit na nové zásadní informace o své osobě od mého ex, jako že nezdravím, blbě koukám a abych se vyhla kontaktu s tchánama, radši furt něco ťukám do mobilu nebo jiného přístroje... abych si spravila náladu, navštívila jsem nedaleko bydlící Janu a spolu jsme při debatě o ceně chlapa stáhly sedmičku bílého vína, takže pálení žáhy na sebe nedalo dlouho čekat.
Po nepříliš vydařeném dni jsem večer dostala nabídku od Heinekena k projížďce labutěnkou.
Labutěnka je mercedes rok výroby 1973, zpívající pomalu labutí píseň, páč pravděpodobně neprojde následující technickou kontrolou. Vyjížďka to byla parádní, všichni se nám brali z cesty, labutěnka totiž není žádná holá dáseň, nýbrž pořádný koráb silnic. Pravda, trošku to v ní klepalo a v postupujícím soumrakem nebylo vidět na palubní desce ani ťuk, vyjma indikace rozsvícených světel... ale jinak zážitek! Na vyjíždku jsem nazula parádní botky, domnívaje se, že se z labutěnky vyšoupnu někam na drink a pak až doma, jenže Heineken měl lepší nápad. Zajeli jsme na nedalekou přehradu a že se projdem po hrázi na takovou jako romantickou procházku... tak teplota kolem nuly by mi až tak nevadila. Ale ty boty! Nazouváky do špičky, fungl nové a v tom jsem se odebrala na hráz... na zemi byl samý šutr, našlapovala jsem na ty špičky, párkrát jsem chytala rovnováhu na zemi a stejně jsem v pizzerii, kam jsme se stavili na véču, zjistila, že boty můžu zrovna vyhodit nebo jít do opravny bot vyměnit podpatky...
Na Velký pátek se má něco obětovat, tak letos to byly teda boty:-).
Žádné komentáře:
Okomentovat