středa 11. dubna 2007

VŽDYCKY JSEM CHTĚLA ČÍNSKÉHO NAHÁČE

Přání se plní a nejen o vánocích!

Čoklová líná a už je spíš holá než chlupatá. Její růžovoučká kůžička prosvítá řídkým chmýřím srsti a uši má téměř celé holé. Líná po hrstech, tak spí v kuchyni na koberečku. Do postele má zákaz. Nejen kvůli ztrátě srsti, ale taky kvůli tomu, že včera udělala škodu a mě ostudu.

Nalákala mě Špagátka na láhev kvalitního červeného vína, páč potřebovala nainstalovat icq a jakožto prostý pc uživatel si s tím nevěděla rady. Tak Dejv jí to šel stáhnout. Špagátka s Petrem, jejím přítelem a spolubydlícím, se nějak u kompu štengrovali, on jí ukazoval fotky z montáže, předměty doličné, plné šikmookých žlutých krásek v montérkách, řka, že to jsou jeho lásky za velkou louží a Špagátka, ta chytračka, po něm hodila slámovou podložku pod talíř. Podložka někam zapadla a začalo se drobně pít. Asi za půl hodiny hledám čoklovou, páč jsem si uvědomila, že je náhle nějaký velký klid. Zvednu ubrus, mrknu pod stůl... a ta potvora si tam pochutnávala na té slaměné podložce! Vědoma si toho, že Špagátka je ta, co není tak bohatá, aby si kupovala levné věci, jsem myslela, že mě v první fázi omejou, ale ona zmerčila mou sinalost a prý co se děje? Zvedla ubrus na druhé straně, nakoukla... a poprask! Čoklové byla podložka vyrvána ze chřtánu, ještě si zavrčela a pak dostala na prdel.

Tak a to jsou ty drobné dílčí cíle, co nás učili si vytyčovat průběžně. Teď budu shánět podložku. A s Čoklovou už na návštěvu nejdu. Ne ke Špagátce.

Žádné komentáře:

Okomentovat