Pondělky moc nemusím. A navíc se od rána setsakramentsky daří...
Dnešek vklouzl z noci do dne zvonivě. Někdo mi vytrvale zvonil ve čtyři ráno na venkovní zvonek, probudil a následně naštval. Hulákala jsem do tmy, že tohle není zvonice u Matky Boží, ale zdola se ozývalo jen několikahlasné pochechtávání a po druhé výstraze o zavolání městské policie na bicyklech pak kdosi vykvikl jak píchlé prase, zadusaly kopyta a pachatelé vzali roha. Já už jsem nezabrala...
Ráno raníčko jsem vyrazila k léčitelce lidských duší. Ouha! Už podruhé se mi stalo, že má výprava nebyla úspěšná. Minule si objednala dva lidi na stejnou hodinu a dneska mi přišla sms (když už jsem dlela na místě samém), že je u lékaře i ona, takže mám přijít odpoledne! Jenže odpoledne já mám zcela jiné plány, než se tahat po doktorech. Takže ani dnes z tohoto mraku nezaprší. Asi to je znamení, že už k ní nemám vůbec chodit, páč jsem zcela zdráva.
Hellou Dolly hellou boy v továrně tě čeká stroj! Jdu bouchat.
Žádné komentáře:
Okomentovat