čtvrtek 26. dubna 2007

CO JE VŠECHNO NA SPADNUTÍ

Kdo nemá v hlavě, musí mít v nohách.

Moje studia se chýlí ke konci i vyrazila jsem dneska s protokolem o vykonané praxi do školy. Jela jsem tam však marně, páč vedoucí práce tam sice byl, jenže jsem si doma při ranním fofru zapomněla hodit do tašky index. Takže zítra nebo v pondělí tam můžu jet kvůli jednomu podpisu znovu. A to se vyplatí -  hlavně teda finančně:-(.

Navíc jsem měla na dnešek domluvené dostaveníčko s Mariánem, jenže tomu pro změnu včera vykradli fáro a dneska místo zahálky se mnou lítal po policajtech a pojišťovnách. Takže v tomhle směru se dnes nezadařilo, jinak ale musím říct, že dnešek je, co se počasí týče, nádherný den. Takové jaro snad ještě nikdy nebylo! Nebo (a to je pravděpodobnější) jsem to neměla čas vnímat. Listy na stromech nikdy neměly takovou krásnou zelenou barvu a nikdy tak nekvetly najednou všechny kytky. Chudák alergik, ale já okřívám, páč příroda je u nás nádherná, lidi. Bohužel, tím je výčet toho, čím se může tato destinace pochlubit, vyčerpán.

Dneska přijede podomní obchodnice s hadicema Silva a konečně ji seznámím s Janou. K tomuto kroku se schyluje zhruba dva roky a ještě nikdy to neklaplo. Dneska však uzrál čas.

Jak to tak vypadá, dnes je vůbec nějak všechno na spadnutí. Teď právě to vypadá na bouřku...

1 komentář:

  1. S nádherností tohoto jara nezbývá než souhlasit. Je však možné že to hraje barvama tak každý rok, jen si to člověk neuvědomí.

    OdpovědětVymazat