Včera po mé přednášce jsem dostala velkorysou nabídku, ať si přisednu k organizátorům akce, že si zasloužím něco dobrého. Chlebíčky vypadaly vskutku lákavě, koláče se smály z talířů, oběd jsem jako vždy nestihla, takže jaképak štráchy? Cpal se kdekdo, ovšem pouze do chvíle, kdy přišla jedna dobrá žena a doporučila obezřetnost při tom obžerství, neboť chlebíčky prý byly posbírány od wokrshopových stolů a je dost dobře možné, že na ně pár lidí sáhlo... navíc v kraji řádí sravá chřipka:-).
To nemyslíte vážně! Tohle se nedělá! Nakousnuté pamlsky letěly do koše, ty, co čekaly na své oběti na papírových táckách, je vzápětí následovaly.
Pozdě. Zavirované lahůdky, které stačily zmizet v útrobách nenažranců, tam začaly páchat paseku. Pocítila jsem to už včera večer. Neznámé pocity opanovaly krajinu břišní, to jsem ještě sáhla po osvědčené plzni, která umí někdy zázraky... ty se tentokrát nekonaly. Zato ale mám od rána naběháno něco ze sta jarních kilometrů...
Drsné :-|
OdpovědětVymazat