sobota 31. ledna 2009

KAPKA DO FISKÁLNÍHO MOŘE

V  prosinci jsem si koupila kvartýrek a tak nějak jsem pozapomněla na povinný desátek státu;-). Měla jsem matné povědomí o tom, že je třeba podat daňové přiznání, ale furt se mi do toho nechtělo... v týdnu jsem si zaběhla aspoň na berňák pro formuláře a že se s nima tento víkend konečně popasuju. Páč štěstí přeje připraveným;-).

Hned při otevření pokynů, které si má poplatník daně přečíst dřív, než začne cosi vyplňovat, jsem došla poznání, že připravená tedy nejsem, páč zrovinka dnešní den je tím  posledním, kdy se přiznání může podávat. Málem jsem to prokaučovala! I  když moje drobná daň státu osinu z prdele nevytrhne, není radno mít vůči němu resty, obzvlášť v době ekonomické krize;-). Mohl by se na mě časem hojit daleko většíma pálkama na penále.

Deadline padl na sobotu. Nevím, jak kde, ale u nás v tento den úředníci neúřadujou, tak jsem žhavila dráty severozápadním směrem ke známému právníkovi a ten mě uklidnil, že termín je posunut do pondělní půlnoci. Výrazně se mi ulevilo;-). Vytáhla jsem kupní smlouvu, hrst modrých formulářů, a dala se do práce.

Bez problémů jsem vyplnila první stránku a mnula si ruce, jak mi to hezky jde. Dílčí úspěchy totiž zvyšují motivaci k práci a entuziasmus;-). Druhá stránka mi už bohužel tolik radosti nepřinesla. Zasekla jsem se na ní na půl hodiny a nějak mi nebylo jasné, co tam po mě vlastně chtějí... tak třeba jestli mám jako vlastník bytu dávat přiznání i na pozemek, na kterém barák stojí i na všechny další pozemky, které jsou v kupní smlouvě uvedené. Z pokynů to jasné nebylo a právník mi taky nedovedl poradit. Prý to možná podává společenství vlastníků bytových jednotek... a možná taky ne. Krišťálová koule by byla asi lepší... po zralé úvaze a jednom hodu korunou jsem to tam radši uvedla a jestli to tam být nemá, tak nevadí, páč daň ze tří parcel mi vyšla celkem na 6 korun a radši přiznat víc, než pak být kvůli hrsti drobných popotahovaná;-). Pochyběly mi papíry, páč každý druh pozemku je třeba uvést na zvláštní list  a koho by napadlo, že kvůli přiznání jednoho mrňavého kvartýru budu potřebovat čtyři nebo pět různých formulářů.

Tak jsem s lejstrama zabila tři krásné sobotní hodiny a za ten svůj výtvor bych ruku do ohně stejně nedala. Jenže na berňáku rady neposkytujou a jenom pak nechají cálovat. Tak si s tím nebudu lámat hlavu. Radši blbě, ale včas (teda vlastně za pět minut dvanáct), nežli vůbec.

A budu pevně doufat, že dlouho, dlouho mě žádné další daňové přiznání nečeká;-).

2 komentáře:

  1. Můžu tě potěšit? Tohle martyrium jsem si (i s pověstnou kapkou do vydřidušského fiskálního moře, ze kterého pak idioti pro zvýšení své pre-stiže rozdávají plnými hrstmi - třeba to placení poplatků, já s tím nesouhlasím!!) prožil loni... a víš co? Jakmile to jednou podáš, pak už ti bude chodit každý rok jen složenka... ;-) platil jsem asi 190 Kč a mám kliku, pozemek je obce, což ovšem stálo dalších 750 Káčé, aby se mi obec milostivě uvolila dát tam věcné břemeno k užívání těch 14 čtverečních centimetrů... ech!!

    OdpovědětVymazat
  2. ja vim, ale potesils me;-)

    Uz jsem jeden kvartyr mela a svou dobrotou se o neho (nebo aspon o prachy za nej) pripravila. no, nevadi, prisli jsme v zivote o vic;-).

    Tak jenom vyplnuju danove priznani a caluju a caluju...

    OdpovědětVymazat