pátek 21. září 2007

FRAJER S KLACKEM

Včera takhle jdu po chodbě vzdělávací instituce, a najednou se mi v zorném poli kdosi objevil.

Nejprve jsem si myslela, že možná blbě vidím, a taky, že jo, jenže tenhle obraz byl skutečný. Asi pět metrů přede mnou stál na chodbě chlap! Solidně zamazaný, odrbaný, na nohách nějaké okopané škorně, na hlavě dredy jak tisícročná fčela a fousy jak rumcajz (akorát měl ten tělesný porost nějaký do měděna). Zkoumal vývěsní tabuli. A v ruce třímal půlmetorý klacek! Teda... jako kus dřeva, vypadalo to jak trám. Hbitě jsEm uskočila za závěs, který je v chodbě mazaně nainstalován.

Chlap pomalu otočil hlavu. Změřil si mě zlým pohledem a já, kryta závěsem, jsem na něj vykoukla a ptám se:

"Potřebujete něco, pane? Hledáte někoho?"

Chlap roztál a nakročil s trámem ke mě.

"Děkuji vám, slečno, nic nepotřebuji. Jen se zde dívám", pronestl nečekaně kultivovaným hlasem, "jen jsem si byl ulevit", zašeptal.

Šly na mě mdloby. Ještě jednou jsem se na něj mrkla. Použil WC! Kdoví, co tam napáchal!

"Teda, své duši", upřesnil šeptem:-).

No, jen aby...

"Jsem šťasten, že tu mohu být, a jen se tak dívat," prohlásil a zamával klackem.

Škoda, že nemůžu říct totéž i já, pomyslela jsem si.

"Aha, no.., tak jo", zakoktala jsem a zalezla do kanclu.

Za chvíli šla kolegyně a získala zcela stejnou zkušenost.Líčila katastrofické scénáře. Přišel nás zmasakrovat! Veme nás tím klackem po hlavě! Okrade nás! Pryč s ním!

Jenže co s ozbrojeným rumcajzem? Co když fakt někomu ublíží? Nevypadal důvěryhodně a normálně už vůbec ne. Huhlal si něco do těch rezavých fousů a blýskal zlýma očima. A na co, sakra, má to poleno??

Po chodbě se začali trousit studenti. Teda, spíš studentky. A nikde žádný chlap, co by nám vytrh příslovečný trn z paty. Tak co myslíte, kdo to asi šel vyřešit?

Sice jsem neměla marteny ani ohrnuté kalhoty, ale vzala jsem svazek klíčů, jak jsem to viděla kdesi ve filmu, zaujala jsem bojovnou figuru a šla chlapa vykázat.

"Pane? Je mi líto, ale tady nemůžete být. Jste ve škole, tady nemáte co dělat", obezřetně jsem se k chlapovi přibližovala a on náhle posmutněl.

Ruka s klackem mu poklesla a klacek vypadl.

"Nu tak dobrá," zašeptal, otočil se a odcházel špalírek krásných holek.

"Pane!"

"Nu, co ještě?", otočil se a oči už vůbec neměl zlé, spíš smutné.

Podávala jsem mu jeho kus trámu.

"Vaše polínko".

13 komentářů:

  1. no jo, ale to nemoh nikdo vedet! kdyby nebyl, ani ten clanek by tu uz nebyl:-)

    OdpovědětVymazat
  2. No co, další frajer, ochromený tvojí krásou!!! :O)

    OdpovědětVymazat
  3. toz diky za neprimy kompliment. a neutahuj si ze me a NESER TYGRA!!:-D

    OdpovědětVymazat
  4. tak ted jsi prozila to same, co popisujes v predchozím clanku. akorat jsi tentokrat byla v pozici toho podezrivaveho security dedka.

    OdpovědětVymazat
  5. Vidis, to me nenapadlo.. akorat teda ze ja jsem nelezla do kramu s pulmetrovym klackem. a ja na rozdil od nej, mam co v krame delat. ale on zde nikoliv:-) ale jinak jo. jsem security person:-D

    OdpovědětVymazat
  6. teda jax mohla mit to srdce? chudak :(

    OdpovědětVymazat
  7. dodatecne mne napada ze to mohl byt nektery z mych (vystrednich)kamaradu, napriklad Mikulas popisu plne odpovida :)

    OdpovědětVymazat
  8. Mikulas to urcite teda nebyl:-) a co jsem s nim teda jako mela delat? njn priste ho pozvu na kafe. nebo rovnou na drink. ale to ti rikam, potkat ho v lese, zakousnu se do stromu a delam, ze jsem vetev:D

    OdpovědětVymazat
  9. třeba bývalej učitel...:-)
    ale jinak krásně smutnej příběh

    OdpovědětVymazat
  10. no, tahle smutná postava mi hodně připomíná mýho minulýho manžela, ale já už jsem velmi velmi skeptická k takovému dojímání, dost často je to úplně jinak. Tihle \"smutní chudáci\" umí vzbudit soucit, takový podivný soucit ... nejsem cynik, jen vím, že k tomu mají talent a citlivého člověka dovedou pěkně obloudit. A zatím se jim JEN nechce dělat :o). Tohle je velmi osobní poznámka, před chvílí tu bývalý byl a zase s touhle \"smutnou písničkou\" hraje falešně na city syna ... ach jo ... promiň Lexulko, že jsem se tam rozparádila

    OdpovědětVymazat
  11. promijet neni co. ja to taky takhle nejak beru. tak jeste jednou hezky vikendik!:-)

    OdpovědětVymazat